Branné spolky a POKOS

V posledních letech se stále víc diskutuje o rozšíření možností občanů podílet se na zajišťování obrany státu, například prostřednictvím aktivit branných spolků. Na otázky týkající se této problematiky nám odpověděl pracovník Ministerstva obrany Ivan Gerhát, manažer projektu POKOS (příprava občanů k obraně státu).

Pane inženýre, věcný záměr zákona o branných spolcích připravený Ministerstvem obrany byl na začátku února stažen z programu jednání vlády. Znamená to, že obrana už o branné spolky nemá zájem?
Právě naopak – práce na tomto projektu se rozjely naplno. Rozvinutí spolupráce s brannými spolky potřebuje určitý právní základ pro zajištění všech potřebných funkcionalit a také proto, aby se pro ni mohly v resortním rozpočtu vyčlenit zdroje. Tím právním základem měl původně být zákon o branných spolcích. Nicméně ministr obrany rozhodl, že místo vytváření nového zákona půjdeme cestou novelizace stávajícího zákona č. 222/1999 Sb. o zajišťování obrany ČR. V něm jsou již dnes vymezena zmocnění a povinnosti Ministerstva obrany při zajišťování přípravy občanů k obraně státu. Současný zákon sice řeší spolupráci s brannými spolky, ale velmi obecně a z pohledu žádoucího nastavení systému nedostatečně. Využitím novelizace se legislativní práce podstatně zjednoduší a urychlí.

Co si vlastně Ministerstvo obrany představuje pod pojmem branné spolky?

Určitě to nebudou žádné bojové jednotky ani seskupení domobrany. Mělo by jít o již existující nebo nově založené zapsané spolky, tedy v zásadě samosprávná sdružení na občanském principu, bez vlastních zvláštních pravomocí, jejichž cílem nebo jedním z cílů by byla dobrovolná příprava jednotlivců k obraně státu. Takový spolek by mohl požádat o akreditaci u Ministerstva obrany, na jejímž základě by po splnění stanovených podmínek a předložení smysluplného projektu mohl obdržet finanční podporu. Konkrétně by o takovou akreditaci mohly žádat spolky zabývající se branně-sportovními a technickými aktivitami, tedy například střelci, kynologové, radioamatéři, zdravotníci a podobně.

9. dubna zavítali v rámci aktivit POKOS na sedlčanské gymnázium vojáci
13. dělostřeleckého pluku ze základny v Jincích. Co by to bylo za dělostřelce bez kanonu – proto si s sebou přivezli salutní dělo, kterým hned ze začátku nabudili pozornost studentů. V přednášce jim představili svůj pluk, popsali jeho historii a působnost…


Jak těžké by bylo takovou akreditaci získat?
To je stále předmětem diskuze. Záměrem Ministerstva obrany je, aby k obraně státu a na jiné krizové situace bylo připraveno co nejvíc občanů, tedy aby spolupráce s brannými spolky byla co nejširší. Na druhé straně ale určitě nebudeme mít zájem o spolupráci se spolky s politickou motivací, nebo dokonce s extremistickými ideály. Samozřejmě bude záležet také na tom, do jaké míry bude žádající spolek schopen naplnit zadání, ať již z hlediska svého zaměření či členské základny, nebo z pohledu vybavení, zkušeností a podobně. Podstatné je, aby byl vybraný spolek opravdu schopen přispět k branné připravenosti obyvatelstva.

V poslední době se také hodně mluví o zavedení branné přípravy do škol.
Problematika obrany státu se už vlastně na základních a středních školách vyučuje. V rámcových vzdělávacích programech pro tyto školy je stanoven obsah učiva a kompetence, kterých musí žáci v klíčových bodech vzdělávání dosáhnout. Školy toto zadání transformují do svých podmínek. Toto uspořádání ale naráží na určité potíže. Naše oblast není vyučována jako samostatný předmět, ale je fragmentována do několika různých předmětů, například dějepisu, zeměpisu nebo občanské výchovy. To má za následek, že pro problematiku obrany státu nemají školy k dispozici žádné učebnice, chybí jim také aprobovaní pedagogové. Někteří učitelé tak problematiku vůbec neučí, jiní, zejména ti dříve narození, ji naopak učí tak, jak ji znají z minulosti. To je samozřejmě chyba, protože to je branná příprava na podmínky studené války.

Na stanovišti protichemické ochrany si studenti poslechli o chemických zbraních a obraně proti nim. Zájemci si mohli vyzkoušet speciální oděv chránící vojáky před nebezpečnými látkami, což pro mnohé byla nejvtipnější část celého programu.


Jak by tedy podle vás měla vypadat branná příprava dnes?
Neefektivnost stávajícího vzdělávání by mělo systémově vyřešit zavedení branné výchovy jako samostatného předmětu. Tento krok považujeme za urgentní nejenom z politického, ale i z věcného hlediska. Předmět musí zohledňovat současné bezpečnostní hrozby a potřeby státu, musí být svým obsahem i formou moderní a atraktivní, vyvážený z hlediska teorie a praktické části. Zavedení předmětu pak samo vyvolá poptávku po chybějících učebnicích a aprobovaných učitelích. O zavedení tohoto předmětu a jeho podobě a obsahu v současnosti probíhají jednání mezi Ministerstvem obrany a Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy.

Ve společnosti se také hodně hovoří o možnosti znovuzavedení povinné vojenské služby…
Tato otázka není na pořadu dne. Obnovení povinné vojenské služby by bylo velmi náročné z finančního hlediska. Navíc systémy, které jsou v dnešní době v armádě používány, jsou velmi sofistikované a vojáci by se s nimi v krátké službě nestačili sžít. Česká společnost je založena na liberálním principu a svobodě jednotlivce, proto se i v zákoně o zajišťování obrany ČR píše, že příprava občanů k obraně státu je v míru dobrovolná. Teprve po vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu se stává povinnou. Proto se Ministerstvo obrany zaměří na podporu dobrovolnosti a vytváření podmínek pro realizaci dobrovolných aktivit, prospěšných pro zvýšení branné zdatnosti populace.

Nemalý zájem vzbudily ukázky bojového umění musado
– jde o důležitou součást výcviku moderního vojáka


Jaké jsou vlastně možnosti občana, který chce osobně nějak přispět ke zvýšení obranyschopnosti ČR?
V první řadě může občan – civilista dobrovolně převzít výkon branné povinnosti. V rámci tohoto institutu se může stát vojákem z povolání, vstoupit do aktivní zálohy nebo absolvovat dobrovolné vojenské cvičení. Dále se může zapojit do aktivit, které mají také vztah k brannosti, ale jsou organizovány výhradně civilními subjekty. Typicky jde o zájmy jako střelba, horolezectví, kynologie, vojenská historie, zdravotnictví a podobné koníčky. Tyto aktivity Ministerstvo obrany podporuje již dnes prostřednictvím dvou dotačních programů a v rámci uvedené novelizace zákona usiluje o posílení této podpory.

Takže třeba střelecký klub si může zažádat o dotaci na podporu brannosti?
Ano, ale nikoli takto obecně. Pokud požádá o dotaci, je třeba, aby přišel s konkrétním projektem: může to být střelecký výcvik, kurz první pomoci, akce se vztahem k vojenské historii a podobně. O přidělení dotace a její výši rozhoduje komise, která posuzuje soulad projektu s cílem dotačního programu a potřebami Ministerstva obrany, jeho kvalitu, efektivitu využití dotace, velikost a typ cílové skupiny projektu atd. Je dobré říct, že dotační programy ve prospěch POKOS vyžadují proaktivní přístup žadatelů. Jde tedy o podporu pro subjekty, které mají jasnou představu o tom, co by pro podporu brannosti chtěli podniknout, a o finanční podporu aktivně žádají.

Když se řekne POKOS, tak většina lidí, kteří ten pojem znají, si pod ním představí propagační akce armády ve školách a na veřejnosti.
Ano, to je taková nejvíc viditelná část naší činnosti, kterou provádíme ve spolupráci s krajskými vojenskými velitelstvími. Vnímáme ji jako doplněk vzdělávání na školách. I když je z našeho pohledu rovněž důležitá, prioritou Armády ČR je zajišťování obrany proti vnějšímu napadení a příprava na ni, proto svými aktivitami nemůžeme uspokojit všechny školy. Přidaná hodnota těchto prezentací na školách je v tom, že si děti zkusí první pomoc, prohlédnou si vojenskou techniku a seznámí se s výzbrojí a výstrojí vojáka. Důležitý je rovněž jejich osobní kontakt s vojáky a vojákyněmi Armády ČR. Aby cítily, že je to jejich armáda. Armáda není pouze silovou složkou státu, v demokratické zemi je také přirozenou součástí společnosti, kterou lidé znají a rozumí jí.

Ukázky maskování a stejnokrojů pro různá prostředí zahrnovaly kromě stejnokroje
vz. 95 také zimní převlek, pískovou uniformu a hejkala


Autor: redakce, David Karásek
Publikováno: 4.7.2019 10:27:22
Kategorie: Právě vyšlo
Zobrazeno: 451x