Medvědí tlapa Setha Kinmana

Po mnohaleté odmlce letos znovu ožila bývalá vojenská střelnice Placy u Příbrami. Jeden z prvních závodů, který se tam konal, byla soutěž ve střelbě z černoprachých a obdobných zbraní na kovové terče. Pořadatelem soutěže byl SSK Placy a startovalo 25 soutěžících z Čech, Slovenska a Polska – částečně střelci westernových disciplín, částečně fandové do americké občanské války, i „obyčejní“ střelci na dlouhé vzdálenosti. Vzhledem k rozmanitosti účastníků nebyla vyžadována žádná „ustrojovací kázeň“, přesto však mezi střelci nebyla nouze o zálesácké oděvy či historické uniformy.

Povolené kategorie zbraní byly vybrány z období Divokého západu – do roku 1895: perkusní nebo křesadlová předovka, perkusní zadovka, nábojová zadovka na černý prach, nábojová zadovka na bezdýmný prach, a libovolná kulovnice s dobovým puškohledem. Střílelo se na kovové terče – kuře na 100 metrů bez opory, dále s oporou prase na 150 m, krocan na 200 m a beran na 300 m. Vzhledem k balistickým možnostem střelnice nebylo možné použít klasické padací ocelové terče, proto pořadatelé použili fígl odkoukaný od kolegů v Polsku – terče byly umístěny napevno na konstrukci z trubek ve výši asi 2,5 m a zásah či minutí hlásil rozhodčí od pozorovacího dalekohledu. Bez nutnosti stavět terče také soutěž probíhala svižněji a už po třetí hodině bylo jasné, kdo dostane medaile a trofeje v podobě medvědí tlapy.  
Předovka: 1. Jindřich Wiaczka 2. Bohumil Žáček 3. Richard Koňařík; Perkusní zadovka: 1. Ireneusz Ražnievski 2. Tomáš Rosický 3. Petr Roztočil; Zadovka – černý prach: 1. Antonín Gabriš 2. Lukáš Hradecký 3. Václav Novák; Zadovka – bezdýmný prach: 1. Kamil Makuch 2. Luboš Radakovič 3. Miroslav Jankech.

Martin Lukeš, správce střelnice:
Po tom, co v devadesátých letech opustila střelnici armáda, pronajal si ji můj tchán Jirka Milec. Střílelo se tam až do roku 2003, pak v rámci restitucí změnila střelnice majitele. Nový majitel vlastnil velké lesní plochy a areál bývalé střelnice chtěl také zalesnit. Tomu ovšem zabránil fakt, že v lokalitě rostly vzácné květiny, především hořec hořepník. Majitel tak ztratil o místo zájem a po nějakém čase jsme se domluvili, že bývalou střelnici s Bohdankou odkoupíme. V té době už byla střelnice zdevastovaná, elektrické vedení stržené, kovy rozkradené, budovy napůl rozpadlé. Jediné, co zůstalo tak trochu použitelné, byla řídící věž, která teď slouží jako přístřešek pro správce střelnice.
Chtěli jsme střelnici otevřít tak rychle, jak bylo možné, a po téměř dvou letech „papírování“ se skutečně podařilo otevřít venkovní třistapadesátku s deseti palposty. Trochu jsme měli obavu, že bez zastřešeného palpostu nebude střelnice střelci příliš vyhledávaná a vlastně jsme si říkali, že ji stavíme spíš pro sebe. Ale na střelnici začali jezdit sportovní střelci a myslivci hned po jejím otevření a mnozí si i pochvalovali, že vnímají vítr a sluníčko a dokážou svojí střelbu přírodním podmínkám na střelnici lépe přizpůsobit, než když střílí z krytých palpostů. Práce však pokračovaly dál, navýšili a upravili jsme valy, prodloužili střelnici na více než 400 metrů a nyní je k dispozici 20 palpostů. Také jsme opravili parkoviště a cestu podél střelnice. Střelnice je schválená pro zbraně až do ráže .50 BMG, ze zbraní na černý prach dokonce bez omezení ráže.
Jsem moc rád, že se letos podařilo připravit dva vlastní závody, i když zatím jen pro černý prach a samonabíjecí pušky. V příštím roce chceme připravit závody i na disciplínu, která je tak trochu naše - střelba z velkorážní pušky, tedy odstřelovačky. Také plánujeme rozchodit pohyblivé terče, které závody ozvláštní. Střelnice a všechno kolem ní je pro nás srdcová záležitost. Tak jako jiní jezdí na zahrádku, na koncerty nebo na ryby, tak my děláme střelnici a snažíme se, aby byla co nejlepší.

 

Martin Lukeš

 

Kamil Makuch s trofejí – medvědí tlapou


Autor: redakce, David Karásek
Publikováno: 27.11.2014 9:51:08
Kategorie: Právě vyšlo
Zobrazeno: 352x