Torza a amnestie

Chtěl bych vás požádat o radu nebo váš názor, který se týká odevzdávání zbraní při amnestii. Jsem držitelem ZP skupiny A, B a E, tudíž vím k čemu amnestie je a jaké zbraně se mají odevzdávat. Nicméně by mě zajímal názor na odevzdávání a požádání o zlegalizování zbraně takzvaně „vykopané“, jelikož zákon nezná pojem, jak se mezi sběrateli užívá, „znehodnocení časem“. Je to prostě střelná zbraň, podléhající zákonu o střelných zbraních.

Zajímalo by mne jestli máte zkušenost ohledně odevzdání zbraně v nepohyblivém, zkorodovaném a nestřelbyschopném stavu, bez známek řazení výrobce a sériových čísel. Jak se k tomu policie postaví, je mi jasné. Pošlou to na Kriminalistický ústav a tam se možná zasmějí, a napíší, že vystřelit z ní nelze a nefunguje třeba závěr a protlačit střela taky nejde hlavní a že podle tvaru se jedná třeba o pušku k98 Mauser. Nebo se to pokusí sami rozhýbat? Bude moci třeba nálezce/majitel odevzdávaného torza si zbraň znehodnotit, nebo případně sehnat někoho se ZP skupinou A, a napsat si to na něj? Je možné, že takové věci vyřídí negativně, s odůvodněním třeba, že nelze zjistit původ, značku či balistickou zkoušku a zbraň bude zlikvidována? Tudíž ani nebude možno si udělat znehodnocení oficiální? Osobně jsem jednou viděl MP-40 v nálezovém stavu s dokladem o znehodnocení, ale to bylo možná z roku 2002.
Víte, sice to jsou staré hnusné krámy, ale kluci mají klub sběratelů KVH, a i tato torza by chtěli veřejnosti na akcích nebo spíš na výstavách ukazovat.
S pozdravem Daniel

Dotaz, který zde uvádíme ve zkráceném a upraveném znění, jsme se žádostí o odpověď předali Odboru bezpečnostní politiky Ministerstva vnitra:


------------------------------------------------
Ministerstvo vnitra České republiky
odbor bezpečnostní politiky
Nad Štolou 3
170 34 Praha 7

Praha 2. prosince 2014

Stanovisko k možnostem aplikace tzv. amnestijního ustanovení na torza zbraní a jiné výrazně poškozené a nefunkční „nálezové“ zbraně

Podle čl. II bod 1. zákona č. 170/2013 Sb. probíhá od 1. července 2014 do konce tohoto roku tzv. zbraňová amnestie. Odevzdat policii na základě tohoto ustanovení lze veškeré předměty, jejichž držení by jinak představovalo naplnění některé z dílčích skutkových podstat, popř. skutkových podstat kvalifikovaných podle § 279 trestního zákoníku (trestný čin Nedovoleného ozbrojování). Může se pak jednat o zbraně, jejich hlavní části, střelivo, zakázané doplňky zbraní, munici a výbušniny (v těchto případech se doporučuje přivolat policii na místo dosavadního uložení a nenosit tyto předměty na úřadovnu policie), stejně tak i o zbraně, popř. jejich části, na nichž byly provedené nedovolené úpravy (např. úpravy směřující k reaktivaci znehodnocených zbraní, odstranění značek a výrobních čísel).
Podle citovaného amnestijního ustanovení pak ten, kdo policii odevzdal zbraň nebo jiný uvedený předmět, nerozhodl-li se je přenechat ve prospěch státu a není-li odborným vyjádřením z oboru kriminalistické balistiky zjištěno, že s danou zbraní byl spáchán trestný čin (jiný než právě nedovolené ozbrojování), může do 6 měsíců ode dne oznámení odborného vyjádření:

• požádat o vydání příslušných dokladů opravňujících jej k držení takové zbraně, střeliva, zakázaného doplňku apod.,
• postupovat obdobně podle § 64 zákona o zbraních, a tedy především:
- převést vlastnictví k dané zbrani nebo střelivu na jiného oprávněného držitele,
- požádat o povolení ke znehodnocení, zničení nebo výrobě řezu této zbraně nebo předat ke znehodnocení, zničení nebo výrobě řezu střelivo osobě, která je k této činnosti oprávněna, nebo
- požádat příslušný útvar policie o předání dané zbraně nebo střeliva podnikateli v oboru zbraní a střeliva za účelem jejího prodeje nebo úschovy.
Tento postup, resp. jedna z jeho možných variant, je univerzální pro všechny zbraně, popř. jiné předměty, které lze v rámci amnestie odevzdat (mimo zbraní kategorie D a střeliva pro zbraně kategorie D, které lze dané osobě vrátit, splňuje-li podmínky podle § 15 zákona o zbraních, bez dalšího).

Pokud jde o torza zbraní nebo nefunkční a neopravitelné zbraně, nalezené a vyzvednuté ze země typicky coby pozůstatky světových válek, z hlediska zákona o zbraních je na ně nutné pohlížet jako na zbraně těch kategorií, jako by šlo o zbraně funkční. Z hlediska zákona nelze a priori stanovovat úroveň poškození, pro kterou již se vůbec o zbraň jednat nebude a nelze vyloučit, zda by nebyla zneužitelná např. i jen část takové zbraně. Z tohoto důvodu lze nepochybně i torza a nevratně poškozené zbraně odevzdat v rámci amnestie podle čl. II bod 1. zákona č. 170/2013 Sb.
Následně lze postupovat výše uvedeným postupem, tedy nerozhodla-li se osoba, která zbraň v rámci amnestie odevzdala, přenechat ji ve prospěch státu, nebo nebylo-li zjištěno, že s takovou zbraní byl spáchán trestný čin):

1) požádat o vydání příslušných dokladů opravňujících k držení takové zbraně (v případě zbraní vojenských půjde v naprosté většině případů o zbraně kat. A a vyžadována tedy bude výjimka podle § 9 a násl. zákona o zbraních, a to patrně např. i v případě zbytků opakovacích pušek, neboť u nich nebude takřka jistě možné prokázat, že byly kdy ověřeny pro civilní použití),

2) převést vlastnictví k dané zbrani nebo střelivu na jiného oprávněného držitele,

3) požádat o povolení ke znehodnocení dané zbraně,

4) požádat příslušný útvar policie o předání dané zbraně nebo střeliva podnikateli v oboru zbraní a střeliva za účelem jejího prodeje nebo úschovy.
V případě ad 1) či 2) bude v případě vydání příslušných dokladů následovat povinnost registrace takové zbraně. Pokud nelze na zbrani zjistit jakékoli značení či výrobní číslo, lze postupovat různými způsoby. Zbraň je možné po dohodě s policií (a patrně jejím prostřednictvím, přičemž však náklady ponese držitel zbraně) nechat označit unikátním výrobním číslem u podnikatele v oboru zbraní a střeliva, který je držitelem zbrojní licence sk. A nebo B. Pokud takový postup není možný nebo vhodný, lze však také zaregistrovat zbraň pouze pod slovním popisem, přičemž v takovém případě připojí policie do spisu detailní slovní popis zbraně (lze vyjít např. z nálezové části odborného kriminalistického vyjádření, viz výše) a pokud je to možné, tak rovněž fotodokumentaci zbraně.
Pokud jde o možnost znehodnocení „nálezové“ zbraně (ad 3), ani to není vyloučeno. V případě, že však nelze pro stupeň poškození (a např. nerozebratelnost) zbraň znehodnotit standardními postupy pro funkční zbraně, je třeba postupovat podle § 5 vyhlášky č. 371/2002 Sb. a předložit Českému úřadu pro zkoušení zbraní a střeliva žádost o schválení postupu při znehodnocování dané zbraně.
Konečně v případě předání torza zbraně nebo nevratně poškozené zbraně podnikateli v oboru zbraní a střeliva do úschovy (ad 4), lze s ním současně dohodnout, že daná zbraň bude předložena Českému úřadu pro zkoušení zbraní a střeliva k vydání rozhodnutí podle § 3 odst. 3 zákona o zbraních. V případě zcela kritického stupně poškození dané zbraně není vyloučeno, aby Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva rozhodl, že z důvodu absolutní ztráty funkčních a střeleckých charakteristik, jakož i vzhledu zbraně (srov. § 3 odst. 1 písm. b a c vyhlášky č. 369/2002 Sb.) již nelze daný předmět považovat za zbraň ve smyslu zákona o zbraních. V takovém případě by bylo možné, aby příslušný útvar policie vydal tuto věc osobě, která ji v rámci amnestie odevzdala.

Autor: redakce
Publikováno: 9.12.2014 11:06:53
Kategorie: Právě vyšlo
Zobrazeno: 1265x