Volby a my

Říká se, že kdo se nezajímá o politiku, ten se nemůže divit, když se politika nezajímá o něj. U nás držitelů zbraní to platí dvojnásob. Pokud naše práva reguluje dokonce zvláštní zákon, byla by velká chyba se nezajímat o to, kdo ten zákon píše a schvaluje.

V minulých čtyřech letech se toho v oblasti našich práv stalo opravdu hodně. Kvůli tragédii v Uherském Brodu a výbuchu muničního skladu ve Vrběticích se podstatně novelizoval zákon o zbraních, a pak se Evropská komise rozhodla, že si odskáčeme následky její neschopnosti a flákání. Proto na rozdíl od předchozích volebních období, kdy právo na držení zbraní představovalo poměrně malé politické téma, bylo tentokrát tématem velkým a hlasováním ve Sněmovně prošlo několik významných právních norem, včetně ústavní. Tentokrát tedy můžeme volené zástupce hodnotit nikoli podle toho, co k právu na držení zbraní řeknou, ale podle toho, co pro něj opravdu udělali. Někdo by to možná nazval populismem, ale já myslím, že právě takhle má zastupitelská demokracie fungovat: zvolený zástupce zastupuje zájmy občanů (nebo taky ne), a oni ho potom znovu zvolí. Nebo taky ne.
Při přípravě tohoto článku jsme dostávali otázku – i od našich členů – jak se to slučuje s tím, že LEX je podle stanov sdružení apolitické. Zbraně ovšem nejsou zcela apolitická záležitost a nikdy nebudou, proto ostatně LEX připomínkuje návrhy zbraňové legislativy a jedná se státní správou a zákonodárci. Od toho tu jsme. Držíme se toho, že nepodporujeme žádnou konkrétní politickou stranu a sami se o hlasy voličů neucházíme – pouze vás informujeme o tom, kdo pro vás co udělal, a striktně se přitom držíme našeho oboru. Chceme, abyste byli před volbami pravdivě a objektivně informováni; komu to v říjnu hodíte nebo koho zakroužkujete, to už je na vás.
Není samozřejmě v možnostech tohoto článku vypsat úplně všechno – například pro právo na držení zbraní v ústavním zákoně o bezpečnosti hlasovalo 139 poslanců. Proto jsme na našich stránkách připravili podrobný přehled podle krajů, kde najdete detaily včetně záznamů hlasování. Pokud vás tedy zajímá práce odvedená poslanci na vaší kandidátce, podívejte se na www.gunlex.cz.
Blíží se jediný průzkum veřejného mínění, který se doopravdy počítá. Teď musíme ukázat, že nám na našich právech skutečně záleží.

David Karásek,
mluvčí a člen představenstva LEX z.s. - Sdružení na ochranu práv majitelů zbraní


DAVID KÁDNER byl prvním poslancem této Sněmovny, který se ve věci držení zbraní a sebeobrany osobně angažoval. Již několik měsíců po svém zvolení předložil Sněmovně návrh „doktríny hradu“, tj. posílení práva občana na obranu ve svém obydlí. Změna nebyla přijata, přesto jde o první případ, kdy zákonodárce vzal návrh odborné veřejnosti za svůj a předložil jej Sněmovně. David Kádner už do Sněmovny znovu nekandiduje, proto mu tímto způsobem alespoň děkujeme za podporu našich práv.

 

 

ROMAN VÁŇA inicioval v roce 2014 změnu zákona o nakládání s bezpečnostním materiálem, která ochránila sběratele historické vojenské techniky. V bouřlivé době po tragédii v Uherském Brodě v médiích otevřeně hájil slušné držitele legálních zbraní. Při následné novelizaci zákona o zbraních byl zpravodajem této novelizace ve Výboru pro bezpečnost a jako předseda výboru značně napomohl tomu, že výsledná novelizace nejenže řešila pouze reálné mezery v zákoně a nezaváděla plošná omezení, ale navíc byl zákon v některých smysluplných bodech i liberalizován. Aktivně se angažoval také ve věci opozice vůči evropské směrnici o zbraních a ve Výboru pro evropské záležitosti navrhl negativní stanovisko Parlamentu, které bylo po výboru schváleno i ve Sněmovně jako oficiální stanovisko ČR. Poté, co byl Sněmovně předložen návrh na zavedení práva na držení zbraní do ústavního zákona o bezpečnosti, vystupoval jako zástupce předkladatelů a v parlamentních výborech i v dalších jednáních prosazoval jeho přijetí.

JANA ČERNOCHOVÁ pracovala jako zpravodajka na třech branných zákonech, mimo jiné zlepšujících podmínky Aktivní zálohy AČR a zavádějících možnost dobrovolných vojenských cvičení. Po neštěstí v Uherském Brodě hájila v médiích i ve Výboru pro bezpečnost práva držitelů legálních zbraní, zejména s ohledem na nedotknutelnost obydlí a vstup do něj. Ve Sněmovně aktivně prosazovala odmítnutí zpackané evropské zbraňové směrnice a je jedním z hlavních navrhovatelů zavedení ústavního práva na držení zbraní.

MARTIN LANK při projednávání novely zákona o zbraních navrhl zrušení zákazu laserových zaměřovačů, které také bylo schváleno. V záležitosti zavedení práva na držení zbraní do ústavního zákona byl zpravodajem této změny ve Výboru pro bezpečnost a doporučil její schválení.

 

 

ZDENĚK ONDRÁČEK se jako člen Výboru pro bezpečnost podílel na novelizaci zákona o zbraních po události v Uherském Brodu, kde vystupoval proti plošným omezením práva na držení zbraní. Při projednávání novely ústavního zákona o bezpečnosti – zavedení ústavního práva na držení zbraní ve Sněmovně navrhl a prosadil zkrácení projednávací lhůty, potřebné pro schválení novely v tomto volebním období.

 

BOHUSLAV CHALUPA pracoval na navázání spolupráce mezi veřejností a armádou dlouho předtím, než se projektu ujalo ministerstvo obrany. Aktivně také podporoval zavedení práva na držení zbraní do ústavního zákona o bezpečnosti a přesvědčil k podpoře mnoho dalších poslanců.

 

MILAN CHOVANEC jako ministr vnitra podal Sněmovně návrh na zavedení práva na držení zbraní do ústavního zákona o bezpečnosti. Ve vládě také navrhl a prosadil podání žaloby proti evropské zbraňové směrnici.

 

HELENA VÁLKOVÁ významně přispěla ke schválení novely ústavního zákona o bezpečnosti Sněmovnou tím, že coby místopředsedkyně Ústavně právního výboru a profesorka trestního práva tuto novelu otevřeně podpořila.

 

 

 

JITKA CHALÁNKOVÁ podpořila ústavní novelu navzdory vedení svého poslaneckého klubu a získala pro podporu novely své kolegy.

Autor: David Karásek, David Karásek
Publikováno: 5.9.2017 11:52:48
Kategorie: Právě vyšlo
Zobrazeno: 1720x