VYŠLO ČÍSLO 1/2022

Náš redakční kolega Jan Tetřev obdržel 22. 11. 2021 následující e-mail:
Včera policie oznámila, že případ střelby z Vochova odloží – že jsem jednal v mezích nutné obrany. Přijde mi až neuvěřitelné, že to všechno skončilo, a já mohu zase normálně žít…

Chtěl jsem Vám moc poděkovat za Váš úvodník ve Střelecké revui č. 5/2021. Vyšel v pro mě asi nejhorších chvílích, četl jsem ho mockrát – byl střízlivý, věcný, s lehounkým náznakem suchého humoru, žádné domněnky, polopravdy, dohady, kterých byly jiné noviny plné – pouze známá fakta… To byl článek, který jsem v tu chvíli potřeboval a který mi v té chvíli opravdu dodával odvahu a odhodlání vše zvládnout. Po jeho přečtení jsem si uvědomil, (nemám rád velká slova) že jsem hrdý na to, že jsem členem české střelecké obce.

Rád bych nyní poděkoval mnoha lidem – počínaje mými právníky, pány magistry Gawronem a Jančíkem, kteří mě z toho vysekali, a těm mnoha dalším dobrým lidem, kteří mě podporovali, protože bez nich bych to nezvládl… ale tento mail patří především Vám pane šéfredaktore a vaší redakci.

Takže děkuji!

S pozdravem Váš čtenář… známý jako Včelař z Vochova

Autor nás požádal o další zachování jeho anonymity a my nemáme důvod mu nevyhovět. Jak známo, tento 56letý člověk zastřelil uprostřed noci ve svém domku na Plzeňsku chlapa, který se tam s cílem něco ukrást vloupal oknem, ozbrojený sekerou. Veškeré údaje o této střelbě mám jenom z médií a podle nich Včelař vystřelil jedinou dobře umístěnou ránu z legálně držené pistole ČZ 75. Blahopřeji mu k tomu, že policejní šetření dopadlo v jeho prospěch, a jsem skutečně rád, že se jednalo o nutnou obranu.

Neodpustím si ale dvě poznámky. Zaprvé jde o to, že Policie ČR na své rozhodnutí potřebovala celých osm měsíců. Chápu, že někteří policisté jsou přetížení, musí souběžně řešit několik věcí atd. Ale na druhé straně stojí chudák Včelař, který i kdyby stokrát věděl, že nic neprovedl, tak nemůže mít stoprocentní jistotu, jak to dopadne… Umí si někdo představit, jak je takových osm měsíců nekonečně dlouhých a co to dělá s psychikou a vůbec se životem rodiny?

A druhá věc. V roce 2016 jsme vydali speciál Střelecké revue s názvem Braňte se! Skutečné případy a jejich právní posouzení. Upozornili jsme tam i na některé případy, u nichž se výsledek posouzení příslušnými orgány jevil jako obtížně pochopitelný. Zdálo se mi, že takových případů nyní přece jen ubývá, že policie, státní zastupitelství i soudy při hodnocení nutné obrany zpravidla postupují objektivně a nepředpojatě. Neviděl jsem důvod, proč by tomu u střelby ve Vochově mělo být jinak. Hodně lidí však zřejmě tento můj názor nesdílí. Jen tak si lze vysvětlit, že na podporu pana Včelaře se angažovaly nejen organizace jako Lex a Liga Libe, ale také řada jednotlivců, kteří cítili potřebu přispět do veřejné sbírky na zaplacení právní pomoci. Děkuji jim, ale spravedlnosti by přece mělo být dosaženo i bez toho! Nebo ne?

Když odbočím, z obsahu tohoto čísla Střelecké revue bych rád upozornil hned na několik článků, věnovaným aukci dvou zbraní spojených s osobou amerického historického psance Billy Kida. Historické zbraně jsou nepochybně v kurzu, ale zde se nad dosaženými cenami skutečně protáčejí panenky.

I jinak přeji příjemné počtení, nejen v tomto prvním čísle roku 2022, ale v celém nadcházejícím roce. Doufejme, že bude všestranně lepší než ten předchozí. Za redakci Střelecké revue Vám přeji pevné zdraví, štěstí, spokojenost a v neposlední řadě dobré oko a jistou ruku. 

Přemysl Liška

Střeleckou revui č. 1/2022 si můžete objednat v tištěné verzi na www.casopisyprovas.cz bez platby za poštovné nebo v el. verzi na www.casopispresinternet.cz