Soumrak nad vojenskými motorovými veterány

Pořádně ještě nedoznělo řinčení zbraní za zákon o zbraních a střelivu a je tu další snaha komplikovat život zájmovým spolkům. Tentokrát jsou terčem Veteránisté. Majitelé historických vozidel v napětí očekávají, jak dopadne snaha několika poslanců komplikovat život majitelům motorových miláčků. Na rozdíl od změny zákona o zbraních tuto iniciativu vyvinulo u nás několik jedinců na základě vlastního popudu a bez nařízení Evropské unie.
Spolky historických vozidel v souladu s mezinárodními pravidly FIVA provádějí dvoukolové testování historických vozidel. Každé vozidlo musí nejdřív projít klubovou a následně krajskou testací. Od minulého roku je v plném provozu elektronický systém pro testační komisaře provozovaný Federací klubů historických vozidel, kde je přehledně popsán a zdokumentován průběh a výsledek každé testace. Systém je funkční, zaběhnutý a zcela bezproblémový. Majitelé historických vozidel mají prakticky nulovou nehodovost, se svými miláčky vyjíždějí zpravidla jen výjimečně. Nejvíc času tráví opravami a uváděním vozidla do historicky původního stavu. Je proto zarážející, že tato skupina nadšenců, udržující naše technické historické dědictví, se stala terčem poslanců, kteří mají snahu poslat veterány na kontroly vozidel do STK, kam jezdí běžně provozovaná vozidla. K těmto šíleným nápadům ještě přibyla snaha vnutit historickým vozidlům bezpečnostní pásy. Ještě by mohlo někoho napadnout dát povinnost do historických vozidel instalovat airbagy, nebo zakázat provoz na ropné produkty. Děsím se chvíle, kdy budu muset do své Pragy V3S, která jezdí s větrem v zádech maximální rychlostí 60 km/h, vrtat díry na bezpečnostní pásy. Můj kolega vlastní obrněný transportér a také již přemýšlí, jak situaci vyřeší. Dle pravidel FIVA je cílem zachovat maximální původnost historického vozidla a jakékoliv zásahy snižují historickou hodnotu a narušují původnost vozidla.
Údržba a provoz historických vozidel je nákladná záležitost a každý veteránista je rád, že může investovat do údržby a oprav. Snaha o změnu nejen komplikuje provoz historických vozidel, ale také ji výrazně prodražuje. Cílem státu je uchovat kulturní technické dědictví, ale nový návrh jde zcela proti tomuto směru. Historická vozidla udržují nadšenci a stát to nestojí nic. Není potřeba házet majitelům historických vozidel klacky pod nohy a komplikovat jim život. Není k tomu žádný relevantní důvod, tedy pokud nebudeme brát v potaz navýšené zisky STK. Jsem přesvědčený, že je mnoho skutečně důležitých věcí, které je nezbytné řešit na půdě parlamentu, ale zcela jistě to nejsou pravidla pro testování a provoz historických vozidel, která dostatečně upravují současná zaběhnutá a plně funkční pravidla a normy v souladu s mezinárodní legislativou FIVA (Fédération Internationale des Véhicules Anciens).
Náš klub vlastní především historická vojenská vozidla, pro které jsou návrhy změn prakticky likvidační. Jsou to vozidla především větších hmotností a to včetně obrněných. Nejezdíme s nimi často, zhruba dvakrát ročně jezdíme historickými vozidly do kempu, kde strávíme velice příjemný víkend se střeleckou soutěží, výborným gulášem z tažené polní kuchyně a večerním vyprávěním o zážitcích z vojny. Pochlubíme se svými khaki technickými zázraky a jejich vymoženostmi doby dávno minulé a spokojeně se vracíme i s rodinami do běžného života. Účastníme se výstav, pietních aktů, jezdíme na dětské tábory apod., ale určitě nejezdíme obrněnými transportéry nebo Pragami V3S do zaměstnání nebo na nákupy.
Za dvacet let, kdy jsem předsedou klubu, jsme neměli nikdy žádný problém s vozidly, nehodou nebo nějakým úrazem. Byl bych velice rád, aby přestaly snahy neustále utahovat oprátku kolem krku bezproblémovým lidem a jejich koníčkům. Z vojny si pamatuji jedno heslo, které by si měli lidé, kteří nám chtějí komplikovat život a ničit naše koníčky říkat velice často: Snažte se dělat věci tak, aby to šlo a ne tak, aby to nešlo!

Mgr. Pavel Sklenář