Švédské kulomety, samopaly a novodobé pušky

Na tak malý národ Švédové měli a mají velmi rozvinutý zbrojní průmysl a v mnoha jeho odvětvích jsou výrobně, surovinově i konstrukčně soběstační. V oboru ručních zbraní se ale často vydali cestou licencí, výběrem toho nejlepšího nebo alespoň dostupného v dané době, a neakceptovali vlastní zajímavé návrhy.

První samočinné zbraně ve Švédsku byly jako jinde na světě kulomety. Poručíka D. H. Friberga zná asi málokdo, leč je to člověk, který si nechal patentovat princip kulometu již v roce 1870, tedy dávno před Maximem. Jeho zbraň příliš nefungovala, především kvůli tehdejší neexistenci bezdýmného prachu. Jeho myšlenky však oprášil Rudolf Henrik Kjellman v roce 1907. Sestrojil funkční vodou chlazený kulomet ráže 6,5×55 mm. Kjellmanův kulomet byl formálně zaveden u jezdectva, ale nakonec v počtu pouhých deseti. Rovněž velmi krátkou epizodou byl typ m/1899, kulomet vyráběný firmou Nordenfelt & Co. na základě Maximova patentu…

Ve 30. letech si Švédové dobře uvědomovali, že svou neutralitu nejlépe ochrání hrozbou rozhodné a účinné obrany. Ve stínu blížícího se dalšího konfliktu v Evropě se pustili v roce 1935 do reformy armády. V souvislosti s ní začali hledat mimo jiné vhodný typ samopalu (švédsky kulsprutepistol, zkráceně Kpist)…

V roce 1944 požadovala armáda levnější samopal, jejž by mohla přidělovat jednotkám ve větším množství. Prototypy na testování předložily obě velké zbrojovky, jak Husqvarna (model FM44 HVA), tak Carl Gustav. Oba vzorky vyhovovaly, kontrakt dostal Carl Gustav (FM45) a zbraň byla zavedena jako Kpist m/45. První série m/45 ještě využívala zásobníky z m/37-39. Tyto 50ranové zásobníky byly poněkud problematické, někdy způsobovaly závady. Brzy tak byl pro m/45 zkonstruován 36ranový zásobník. Má lichoběžníkový profil (podobně jako pro naše samopaly 23 a 25) a dvojřadé vyústění. S originální nabíječkou jej lze naplnit za několik sekund a je maximálně spolehlivý…

Personal Defence Weapon (PDW) by měla být zbraň, u níž se spojují některé vlastnosti a schopnosti pistole, samopalu a útočné pušky. Švédové tvrdí, že jejich vlastní PDW může být i lehká podpůrná zbraň, tedy jakýsi lehký kulomet. Modulární systém z produkce Saab Bofors Dynamics byl nazván CBJ MS a představen v roce 2000 v rážích 9 mm Luger a 6,5×25 mm. Ta druhá, z vývoje firmy CBJ Tech AB, je zajímavější. Kromě vysoké počáteční rychlosti obyčejných střel s ocelovým či olověným jádrem byla vyvinuta i speciální podkaliberní wolframová střela (penetrátor) o průměru 4 mm, jejíž pouzdro odpadne po opuštění hlavně. Penetrátor má počáteční rychlost 813 ms^-1 a CBJ MS s ním má účinný dostřel až k hranici 400 metrů, tedy na vzdálenost obvykle rezervovanou útočným puškám, a skvělou průbojnost. Podmínkou je slušná optika, například Trijicon ACOG…

Švédské zbraně se uplatnily nejen ve výzbroji vlastní armády, ale objevily se i v dalších zemích. Jejich vývojem, nasazením a dalšími osudy se zabývá monografie Střelecké revue číslo 1/2023 na stranách 79 až 88 pod názvem Švédské kulomety, samopaly a novodobé pušky.

Střeleckou revui č. 1/2023 si můžete objednat v tištěné verzi na www.casopisyprovas.cz bez platby za poštovné nebo v el. verzi na www.casopispresinternet.cz