VYŠLO ČÍSLO 11/2022

Když si český občan chce koupit ruční palnou zbraň, absolvuje přesně stanovenou proceduru a pokud splní všechny podmínky, může si ji koupit. Počet zbraní tady nikdo neomezuje a pro všechny platí stejné podmínky. Ať jsi pán nebo kmán, civilista, voják nebo policista.
V posledních osmi měsících se u nás hodně skloňuje Rusko. Řekněme si zde, že s držením zbraní civilisty to v Rusku není růžové. Možnost koupit si třeba normální pistoli nebo revolver k obraně rodiny je pro běžného smrtelníka vyloučená a na spreje nebo zbraně na gumové střely musíte mít povolení od policie. Kdyby to u nás bylo se zbraněmi jako v Rusku, moje postavení držitele zbraní by se radikálně zhoršilo. Nechce se mi někoho uplácet a nabízet protislužby, aby se laskavě rozhodl mi přidělit zbraň, kterou mi může kdykoliv sebrat.
Česká republika je členem Evropské unie, kde bohužel spíš převažuje nedůvěra k civilnímu držení zbraní. Za posledních osm měsíců proběhl (přinejmenším slovně) radikální obrat v mnoha oblastech, ale má to háček. Ve vztahu ke zbraním v rukou občanů se žádný obrat EU nekoná. Jenom protizbraňový ryk z Bruselu není ve válečné vřavě tak dobře slyšet. Na svých místech zůstal sedět bruselský úřednický aparát, který na pokyn nebo za podpory řady protizbraňových politiků desítky let protlačuje odzbrojování evropských občanů, zákaz olova a vůbec všeho, co souvisí se zbraněmi a branností.
Je třeba vidět, že nevolené i volené orgány EU tyto myšlenky nemají ze své hlavy. Vyjadřují především vůli populistických politiků členských zemí, kteří v zájmu svého zvolení (znovuzvolení) dost úspěšně balamutí lidi, že nebudou-li zbraně, nebude ani zločinnost, a oni – ti politici – to zařídí. To je lež, která se ani tisícinásobným opakováním nestane pravdou. Ve velmi arogantním stylu jsme takové blábolení slyšeli třeba z úst britské odbornice, která se v roce 2019 postarala, aby soudní dvůr EU smetl žalobu České republiky proti omezující zbraňové směrnici Unie. Přitom musela vědět, jak se to osvědčuje v praxi. Sama Británie se totiž v napodobování Sovětského svazu/Ruska ve vztahu k civilním zbraním dostala docela daleko. Je tam snad bezpečněji než dřív?
Situace u nás se zdá být lepší. Ačkoliv jsme v Evropské unii, za široké odborné diskuze vzniká nový zbrojní zákon, který po českém způsobu respektuje evropská nařízení. Naše zbraňové neziskovky i odborná veřejnost z různých oborů si hlídají, aby se s tím novým zákonem dalo žít. Začal fungovat systém stanovené zálohy státu a do armádních dobrovolných záloh se hlásí víc mužů a žen než dřív. Lidé vědí, že je dobré být v nejisté době připraven/a. Než se v Bruselu někdo konečně probudí nebo než zvítězí pravda i v jiných zemích EU, asi nám nezbývá než to dělat dál po našem, protože odstěhovat tuhle zem za evropskými zbrojovkami do Ameriky (kam je iniciativně vytlačuje i ta Unie) ještě neumíme.

Jan Tetřev